V pátek a v sobotu 5. a 6. října 2018 se v Top Hotelu Praha konala X. celostátní konference paliativní medicíny, souběžně s ní probíhala i konference k projektu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ spolufinancovanému z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Zahájení akce se ujali osobně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ondřej Sláma.

Ministr Vojtěch ve své úvodní řeči uvedl: „Paliativní péče je důležitou složkou zdravotní péče a představuje přístup, který je zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Jedná se o závažné téma, které se může jednou týkat kohokoli z nás. Vzhledem k tomu, že dnes umírá v nemocnicích přes 70 % našich pacientů, měli bychom dbát o to, aby se paliativní péče stala přirozenou součástí poskytování zdravotní péče v rámci všech nemocnic a to ve všech jejích formách. Vnímám proto jako velice důležité, aby se i stát cestou spolupráce s odbornými společnostmi a zdravotníky podílel na zajištění tohoto segmentu zdravotní péče. Z pozice Ministerstva zdravotnictví mohu konstatovat, že se snažíme paliativní péči o naše pacienty co nejvíce podporovat. Také proto vznikl projekt financovaný z evropských fondů Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče , jehož cílem je především standardizace paliativní péče v nemocnicích. Přál bych si, aby se kvalitní paliativní péče stala běžnou a nedílnou součástí zdravotní péče v ČR. Doufám, že se nám do budoucna podaří provázání nemocniční, hospicové a mobilní specializované paliativní péče a že se podaří zapojit do tohoto tématu co nejvyšší počet zdravotnických i nezdravotnických pracovníků, kteří přímou péči o pacienty a jejich rodiny realizují. Vím, že řada odborníků již odvedla mnoho záslužné práce a snaží se dlouhodobě paliativní péči rozvíjet a podporovat. Velice si vážím všech, kteří o pacienty a jejich rodiny pečují a provázejí je nelehkým životním obdobím. A samozřejmě bych rád na tomto místě také poděkoval vám všem, kteří se na poli paliativní medicíny angažujete a jste součástí každodenního setkávání se s terminálně nemocnými pacienty, děkuji Vám za Vaši laskavost, umění naslouchat, úsměv, vcítění se a porozumění. Věřím, že má slova budete vnímat i jako projev úcty státní instituce k povolání, které je náročné jak samotnou oblastí zdravotní péče, tak především křehkou cílovou skupinou, kterou naši pacienti představují.“

Za ministerstvo vystoupila rovněž náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ ČR Helena Rögnerová a také náměstkyně Alena Šteflová, která pro odbornou společnost podrobněji představila projekt probíhající na ministerstvu zdravotnictví, který je spolufinancován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

V prvním bloku konference projektu prezentovala úspěšná americká lékařka Jennifer Kapo svůj příspěvek s názvem „The role and impact of palliative care teams in hospitals“. V dalším bloku pak druhý expert ze zahraničí, který přijal pozvánku ministerstva účastnit se konference projektu a přednést tu své zkušenosti z praxe, a totiž prof. Manuel Martinez-Selles z Madridu, vystoupil s přednáškou „How can our hospitals benefit from palliative care services? A cardiology perspective.“  Ředitelka odboru zdravotních služeb Martina Novotná spolu s členem realizačního týmu Ladislavem Kabelkou dále v tomto bloku představili projektem připravovaný dotační program, skrze nějž bude sedmi nemocnicím poskytnuta dotace na mzdové náklady paliativního týmu (tj. paliatra, lékaře, psychologa, zdravotní sestry, sociálního pracovníka a sběrače dat). V tomto bloku měli žadatelé možnost vznášet dotazy a realizační a projektový tým všechny zodpověděl. Bližší informace o dotačním řízení budou zveřejňovány na webových stránkách MZ.

Další dva bloky vyplnili členové realizačního týmu ministerského projektu. V bloku Paliativní péče v českých nemocnicích, který vedly odbornice na paliativní péči ve vnitřním lékařství Barbora Szonowská a sociální pracovnice Michaela Šimková. V tomto bloku dále Ondřej Sláma přednesl výsledky plošného dotazníkového průzkumu v českých nemocnicích. V rámci projektu byl proveden elektronický dotazníkový průzkum o dostupnosti paliativní péče ve všech lůžkových zařízeních akutní a následné péče v ČR. Ze 194 oslovených nemocnic odpovědělo 75 nemocnic (39 %). Z průzkumu vyplynulo, že v části nemocnic je paliativní péče systematicky rozvíjena (15 nemocnic má ucelený program paliativní péče, 21 nemocnic má konziliární tým paliativní péče, 16 nemocnic má ambulanci paliativní medicíny). 70 % nemocnic, které odpověděly, vyslovilo zájem paliativní péči dále rozvíjet.

Na základě poskytnutých dat byla provedena klasifikace nemocnic do tří kategorií podle stupně rozvoje a integrace paliativní péče. Ve 12 vybraných nemocnicích od června 2018 probíhá další výzkum formu řízených rozhovorů s poskytovateli paliativní péče a se zástupci vedení nemocnic o implementaci paliativní péče. Získaná data a zkušenosti budou sloužit k vypracování dokumentu Metodika implementace paliativní péče do nemocnice akutní a následné péče.

Dalším tématem tohoto bodu byly příklady dobré praxe: příspěvek „Centrum paliativní a podpůrné péče VFN“ přednesl Ondřej Kopecký a „Příklady dobré praxe: Nemocnice Třebíč“ prezentoval Ladislav Kabelka.

Poslední částí celé konference projektu ministerstva „Paliativní péče v nemocnici – Nástroje pro lepší praxi (nejen) v nemocniční paliativní péči“ provedli účastníky odborník-psycholog Martin Loučka a Karolína Vlčková – odborný analytik projektu.

Další přednesené příspěvky:

Jak identifikovat pacienty vhodné pro PP? – Martin Loučka

Jak měřit kvalitu života? Představení škály IPOS-cz – Karolína Vlčková

Markery kvality péče v nemocnici – Kateřina Rusinová

„Projekt „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče", reg. číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007277, v rámci OP Zaměstnanost je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu.“